VII. The PASKŘIVEC CUP

8. března jsme tradičně uspořádali další ročník Paskřivce, tedy turnaje v šipkách a piškvorkách.
Do sálu Na Rybníčku si našlo cestu a chuť zasoutěžit zhruba 25 soutěžících. V piškvorkách systémem každý s každým nakonec zvítězil Killy před Kulíškem a .....
v kategorii starších, mladší pak Adam před Denčou a třetím Páťou.
Ze základních skupin v šipkách postoupila osmička čtvrtfinalistů a o medaile si to rozdali Dita (nakonec 1. místo), před Kryštofem (2), Jiřčou (3) a Dopim. V kategorii juniorů to nakonec dopadlo následovně:. 1. Adam, 2. Peťa, 3. Páťa.
Vítězové kategorií si pak zahráli dvoukolově o putovního skřítka Paskřiváčka a na další rok se stává jeho majitelem (již potřetí v historii) Killy, který v obou disciplínách porazil Adama.
Večer při šesti kytarách, harmonikách a banju byl plný hudby a písniček a příjemně jsme poseděli až do půlnoci. O dobrou organizaci akce se postaral Pštrosák. 
Zde pár fotek z akce.

MEXICKÝ COUNTRYBÁL

Jaro jsme opět přivítali bálem, tentokrát ve stylu Mexickém.
K tanci a poslechu jsme zvolili pro změnu Účastníky nájezdu z Petrovic a změna nastala i s taneční skupinou. Obě přinesly oživení a zvláště tři vystoupení Ištaru (nejmladší divošky, starší španělky i cikánská variace žen) byly zase něco nového. O nevšední parádu na mexickém guláši se postaral Smejda s Renčou. I když tentokrát přišlo méně lidí, zábava byla parádní a spousta příchozích přišla i v mexickém stylu, takže i atmosféra neměla chybu. V amatérském provedení mnoha přítomných bylo k vidění mnoho nevšedních tanečních kreací.
Tradiční dík patří našim sponzorům, drogerii DM, společnosti Massonite a mlékárně Moravia lacto za nemalý příspěvek do tomboly.
Akce se většině moc líbila a rozešli jsme se až ke třetí hodině ranní.
Všem účastníkům díky a  příště ahój!  
Fotky a videa.

JARNÍ BRIGÁDA A PEPOVI NAROZKY

11.-13. dubna 
Letos přišlo jaro o něco dříve. Už i stromky HBC jsou zasázené a kolem boudy na Ratově jdou trnky do bílých květů.
Na jarní brigádu se nás mohlo sejít asi víc, ale i tak se udělalo spousta práce. Symbolické odzimování kempu začlo již v pátek večer v šenku při kytaře a pivečku. V sobotu jsme vyčistili les a okolí od smetí, pořezali spoustu dřeva, vymetli a vyčistili každý kout na kempu, kluci upravili svody z okapů do sudů s důmyslným přepadovým odpadem a i v boudě došlo na jarní úklid. 
Avizované proměnlivé mrholení se nekonalo, a tak jsme se mnohdy na sluníčku i pěkně zapotili. Nad večerem pak zahořel malý ohník, opékalo se maso a když přišel i Pepa, došlo na gratulace k jeho šedesátinám a začlo se hrát.
Hitem soboty se stala Čortova řektev, klábosilo se a hrálo ještě dlouho po půlnoci. Všem zúčastněným patří velkej dík a ahój za čtrnáct dní na Křemílkádě a Čarodkách!

XII. KŘEMÍLKOVY DĚTSKÉ HRY A ČARODĚJNICE

Na poslední dubnovou sobotu jsem v našem kempu opět připravili pro naše děti a děti našich kamarádů dětské odpoledne.
Již brzy ráno jsme vyrazli do okolí postavit stanoviště na desítku loveckých, sportovních, zábavných i pracovních úkolů. Střílelo se z luku, z domorodé flusačky, skákalo po kamenech, prolézala nízká jeskyně, nosili se šišky a dřevo, na velké houpačce trefoval strom, stavěli pyramidy ze dřeva, překonával se lanový kříž a na lanech jsem se vydali přes vodní tok.  Za to vše soutěžící získávali bodové hodnocení a ještě stačili po cestě zapamatovávat indicie. Tomu všemu se na velké ploše soutěže snažili zabránit domorodci chytající soutěživé objevitele. Ti však byli o mnoho úspěšnější a v pevnosti si svoje body a indicie vyměňovali za mapové karty, s kterých pak vytvářeli svoje nová území. Přesně tak, jak to dělali objevitelé se známé stolní hry Carcassonne.
Celá soutěž vyplnila krásné sobotní odpoledne a zůčastnilo se jí více než dvacet dětí.
V celkové součtu velikosti a kvality nových území zvítězili domácí Adam, před Dendou a zprvu nenápadně působící Karolínou. Spoustu sladkých, hracích i praktických odměn si však odnesli všichni.
Akce se velice zdařila  a pár menších z pláčem ani nechtěla akci opustit.
Děti si pak vyrobili velkou babiznu a tu záhy upálil na velkém ohništi.
Mezitím Čort již griloval soustu masa,  a tak se bezmála šedesátka přítomných zase přesunula ke srubu a začalo se hodovat.
Předzvěst čarodejnic pak pokračovala u menšího ohně při zvuku kytar, povídání, juchání a pivečku. Druhá hodina ranní pak zlomila i hrstku posledních čarodoslavičů.
Ač se do uzšího finále o putovního tučňáčka propili tři přítomní borci, nakonec jsme oficiálně tuto "potupnou cenu" nějak nepředali a nevyhlásili....
Akce, počasí, děti, prostě všechno - -paráda !

IX. TURNAJ O ZLATOU PÁLKU

V sobotu 17.května se na Zezulkárně konal již devátý ročník turnaje ve stolním tenise. O zlatou pálku se utkalo letos dvacet hráčů. V kategorii juniorů si medailové  příčky rozdělili- Vendulka třetí místo,  Peťa DDD druhé místo a první místo obhájil  Adam. V kategorii dospělí třetí místo získala loňská vítězka Betty, druhý místo Killy a zlatou pálku letos vybojoval Michal. Zvuk dopadajících míčků na stůl, vystřídala trsátka smýkající se po strunách několika kytar a jednoho banja.          Foto


XX. VÝROČNÍ OHEŇ K.O.PODBĚL

 Na přelomu měsíce sazenic a měsíce růží oslavili kamrádi z K.O.Podběl svoje kulaté výročí. Dvacet let od založení osady.
 Pátek proběhl tradičně v hospůdce Pod lípou v Bílém Kameni. V sobotu se pak na pět desítek kamarádů sešlo na osadním fleku nad lomem. Odpoledne kolem třetí začaly soutěže, které se nesly v duchu houmeles. Přes naší hojnou účast (Fógl, Raduš, Dopi, Kryštof, Gréta, Kuba Mládě a Kulda) se prosadil pouze Kuba.Ten vyhrál hned dvě soutěže a i celkové pořadí.
 Se soumrakem zažehli oslovení kamarádi slavnostní oheň. Potom se už hrálo, zpívalo, předávaly se odměny a taky se jedlo a pilo. Zábava se nesla až do hluboké noci. No a v neděli nastalo loučení a odjezd domů. Tak hodně štěstí do dalších let.

KLÍDEK

Na víkend 13.-15.června jsme připravili setkání k nedožitým padesátinám kamaráda Mláděte. Akce nemohla proběhnout jinde než na jeho milované chatičce, za což patří dík jeho sestře a Kubovi, kteří se na přípravě setkání podíleli. V pátek jsme se sešli v menším počtu v přímělkovské hospůdce, pohráli a poplkali. V sobotu se pak sjeli další Mládětovi nejbližší a po poledním obědě jsme vyrazili pokřtít znovu obnovenou studánku. Kuba jí s kamarádem dali kompletně do pořádku, opatřili novým vývodem a přístřeškem. Po krátkém proslovu tvůrce dostala i cedulku s názvem (Terezka) a došlo na přípitek a pokřtění šampusem. Po návratu na chajdu jsme odehráli oblíbenou hru Sběr hub. Veselého a místy i bojovného průběhu se zúčastnilo 12 sběračů. V lokalitě vyrostlo na sedm desítek houbiček v deseti roztodivných druzích (krom již letitě známé Šulínovky a Kouřovky, také hojný Tmavočech, Tchýnin jazyk, Ransdorf, Ufounovka, Tačmudovka, ...). Zvítězil Čort před Ditou a Jorou. Jak symbolické, že právě Dita našla kvarteto Mládětovek...
Odpoledne se pak tlachalo, hrál petanque a s večerem došlo na pečení masa, a u táboráčku se pak v dobré náladě hrálo, zpívalo a kecalo až do půl šesté ranní.    
Neděle byla ve znamení dojídání zbytků, balení a odjezdu. Akce byla parádní a myslím, že by Slonovi udělala velkou radost.

GIRO DI VEHICKEL 8

Poslední víkend v červnu se uskutečnil VIII. ročník oblíbeného vandru na kolech Giro di Vehickel. Tentokráte vybrali pořadatelé lokalitu Žďárských vrchů.
Ve čtvrtek ráno nasedla více jak 20cítka cyklistů do vlaku směr Havl. Brod s cílem ve Žďáru nad Sázavou. Zde jedna část pelotonu navštívila kostel na Zelené hoře a druhá na ně čekala v hospůdce Na stezce. Odtud jsme se vypravili na Polničku, kde jsme byli ubytovaní. Odpolední etapa nás zavedla do obce Račín a pak zpět na základnu. Večer jsme poseděli u kytary a pak spát. V pátek jsme vyjeli na Velké Dářko a potom do Karlova, kde byla domluvena exkurze v umělecké sklárně. Poobědvali jsme v Penzionu U Hrocha a přes lesy, kolem Cikháje jsme dojeli do Třech Studní. Zde jsme počkali na Kubu, který se zajel podívat na Devět skal. Zpátky vedl návrat přes Sklené a Sklenské louky, kde Martinka předvedla let plavmo do trávy. Odnesla to pochroumaným kotníkem a několika modřinami. V sobotu nás čekala cesta přes Velké Dářko na rybník Řeka. Po menším relaxu jsme vyjeli přes kopce a lesy do Račína. Zde se konal X. ročník Račínské lávky, na kterou se po vyhecování přihlásil Kuba Mládě. Spadl asi v půli cesty do rybníka, ale i tak si vysloužil velké ovace. Cestou zpátky do Polničky jsme navštívili Saloon expres. Tady jsme se stali atrakcí pro návštěvníky díky naší společné jízdě vláčkem. Den jsme završili posezením u pivka a kytary.
V neděli nastal čas odjezdu. Kolem Pilské nádrže a po návštěvě soch v okolí Hamrů, jsme dojeli do Žďáru. Pak už jen naložit kola a vlakem zpět do Jihlavy. Počasí nám přálo. Užili jsme kopec srandy a tak se těšíme na další ročník této povedené akce. Sportu zdar a cyklistice zvlášť. Ahoj 

VANDR ČESKOU KANADOU

V pátek 4.července jsme tradičně vyrazili na vandr ve stylu retro. Vlakem do Hradce a úzkokolejkou do Kaprouna. Cestou jsme vyzkoušeli i salonní vůz, kochali se krásnou přírodou i kouzlem parního vláčku. V Kunžaku proběhla přestáva s nabráním vody do mašiny. V Kaprounu, místě věnovaném Járovi Cimrmanovi (mohyla, strom, ohniště a další svědci jeho detrainizace) jsme vystoupili. První etapa vedla do Kaprounu, přes Vysoký kopec až pod Šibeník. Před mnoha lety jsme sem jezdívali na potlachy Kanadských vlků. Dnes však camp s chajdou využívají Kaťáci. Večer jsme si zpestřili vejšlapem na Zvůli (koupačka, pivečko). Večer jsme ale strávili s osadníky u ohně a kytar. Standa vypráví spoustů vtipů a vzpomínáme na staré společné kamarády.
Sobotní ráno nás zastihlo deštěm, al epo snídani a rozloučení jsme přesto vyrazili na štreku. Přes Terezín na Ďáblovu prdel (kterou jsme nenašli)na rozhlednu U Jakuba. Zpátky pak spíše přímočaře buší na Divokou strouhu a Matějovec. Nálada byla veselá i přes občasný déšť a prádelnový vzduch. Kubova skříň tlačila klikou Fógla do zad a Kulíšek stopoval na silnici bez vozidel. Žleb Matějovského potoka byl nádherný a koupel v Pstruhovém rybníku osvěžující. Po 18 km jsme dorazili na Landštejn. Večerní déšťjsme přestáli v Holubníku a ustlali jsme si nad hradem v lesíku u sv. Marie. Pár písniček, buřta a spát. Ráno jsme z hrůzou zjistili, že doutná od večerního ohně kořenové podloží. Skoro hodinu jsme hasili a uváděli přírodu do původního stavu. Vyrážíme směr Staré Město a stoupákem do lesů pohraničí. Vzpomínáme na staré vandry v této oblasti. Míjíme Pfaffenschlag a spoustu pohraničních krytů. Potkáváme spoustu různých zvířat (mládě srnčího pozorujeme na cestě na 40m dlouhou dobu). U lesního muzea pevnostních prvků dáváme poslední občervstevní. Scházíme do Slavonic a hasíme žízeň na blízké benzínce. Po třetí se setkáváme s partou táborníků z Telče. Cesta vlakem zátky je odpočinková. Bylo to príma a moc se nám to líbilo, Dopi, Pštrosák, Jiřča, Kuba a Kulíšek. A takovéto bylo... 

VELKÁ LETNÍ BRIGÁDA

Poslední srpnový víkend jsme se sjeli na camp zapracovat. Vlastně už v týdnu před akcí sem kluci navozili spoustu dřeva. Nyní ho musíme zpracovat, protože nás čekají v září dva potlachy a zbytky určitě v zimě táborníci proženou komínem. Trávy a náletových dřevin všude fůra. Smejda, Dopi a Křemílek skoro půl dne sekají trávu. Výsledkem práce necelého tuctu lidiček je perfektně vyčištěný camp a okolí, dvě připravené slavnostní hranice, 8 fagulí, uklizený srub i kůlna, opravený stožár, vyčištěné lavice k sezení, opravená lávka přes potok a možná jsem na něco i zapomněl. Počasí nám jaktakž přálo a tak je tedy všechno připravený na Bardský i Ratovský potlach.
Zvláštní poděkování patří Kubovi, Rendovi a Frenkovi.
Večery proběhli při pivečku a kytaře jako odměna za pot a ubývající síly.

v. POTLACH BARDŮ

V. POTLACH BARDŮ - film
 
Stalo se již tradicí, že první záříjový víkend je každoročně věnován velkému setkání trampů pamětníků. Letošní jubilejní 5. ročník byl uspořádán na našem campu. Dlouhodobé přípravy na zdárný průběh akce byly úspěšně završeny minulou brigádou a tak se v pátek začali od dopoledních hodin sjíždět z různých koutů naší vlasti trapeři.
Páteční večer jsme strávili v šenku v Číchově. Po hodinovém tlachání nás Pštrosák pozval k promítání "starších kousků". Oprášili jsme vzpomínky na 45. potlach osady Dawson a zhlédli úžasný dokument o trampu a potlachu z roku 1965. Pro mladší trochu zvláštní nahlédnutí do historie a srovnání s dnešní trampskou praxí a pro starší krásná vzpomínka (a někteří bardi se netajili ani slzičkou, která přišla). Následovalo hraní a povídání a bylo toho spousta!
Večer zpestřil kamarád Petr originálním občerstvením pro všechny přítomné (za to má u nás palec nahoru!).
V dobré náladě jsme po půlnoci vyrazili na tábořiště.
Sobota 6. září - od brzkých ranních hodin se začaly připravovat soutěže, doladila se polní hospůdka a  průběžně se vítali noví příchozí. Krásné počasí (jak taky jinak Na Ratově)  lemovalo hlahol a dění na campu a okolí. Mnozí vyrazili na vejšlapy po okolí, navštívili Jardu Foltýnovýho, sbírali se houby, stavěli přístřešky. Po třetí hodině Jiřča přerušil na chvíli hraní pod přístřeškem, přivítal přítomné a zahájil soutěžní odpoledne.
První soutěž Diskgolf  byla procházková a na trasu vyrazily čtyři desítky bardů.
Do basketbalových košů se házeli létající talíře. Na šesti stanovištích byl nakonec nejúspěšnější Saturnin před Zdenálem z T.O. Zlatého pádla a Vráťou z T.O. Zlatého údolí. Soutěž Labyrint mohli absolvovat i pohybově hendikepovaní, neboť ještěrku norami do pelechu šlo vést i v sedě. Jeden z nejlepších časů dosáhl Honza Kozák, ale protože jako junior (nebylo mu ještě šedesát let) nemohl být hodnocen. Cenu nejvyšší tak vyhrála Marú před Vráťou  a Samem (oba z T.O.Zlaté údolí). Mezitím hudba hrála, pivečko teklo a podával se tradičně luxusní Smejdův guláš. Ke třetí soutěži pozval Kuba bardy před šestou hodinou. Polínkovaná byla fyzicky náročnější a ve srážení špalků na dálku a přesnost se mezi více jak dvacítkou soutěžících vytáhl nejvíce Fery z T.O.Dawson před Lídou a Bačou z HBC.  Takřka šedesátka kamarádů využila možnost odnést si Bardský kalendář 2015 (který pořádající osady vydaly). 
Den utekl jako voda a blížící se soumrak přivolal oheň. Teď již více jak 130 bardů a bardek se přesunulo na potlachoviště. Vybraní kamarádi zažehli slavnostní hranici, vzpomenuli jsme na kamarády na druhé straně životní řeky a hrálo se a zpívalo, povídalo, předali ceny a zábava byla prostě parádní.
Když šli ti poslední spát, tak už někteří vstávali, noc si podala ruku s dnem a některé kytary ani nešly do obalu. I oheň ještě hoří a campem opět zní hlahol a smích. Zástupce osady Ratov předává vlajku Bardů zástupci osady Kondorů a tím symbolicky ukončuje tuto akci a zve přítomné na setkání Bardů v roce 2016. Přichází loučení a úklid. Odpoledne zůstává na osadě už jen spousta pozitivní energie a kamarád Mládě, jež z pamětní cedule na skále hlídá tento krásný kout.  
 
fotky I a fotky II a fotky III 

X. POTLACH NA RATOVĚ

Když jsme před více jak deseti lety převzali tábořiště Za Tratí a začali s jeho záchranou, nikdo z nás si nedovedl představit, co se za tu dobu podaří a jak to vlastně dopadne...
Je pátek 19. září a třicítka trampíků se sešla do číchovského šenku. Zahrát si, potlachat, pobavit se. Při pěti kytarách a base byla zábava parádní.
Sobotní ráno po muzicírování a nějakém tom pivku bylo vlažné a bílá mlha padlá na Číchovsko něchtěla vpustit do campu sluníčko. Jen stavební ruch na trati, které po mnoha desetiletích čekala kompletní rekonstrukce, rušil okolí. Desáta rozhodla, slunko a azuro. Trošku musíme popracovat, nacpat hranici, postavit přístřešek, vysušit lavičky. Pomalu se scházejí další kamarádi a brzy po poledni se vybalují kytary a je dobrá nálada. Když se po třetí hodině pomalu připravujeme na zahájení soutěží, obloha se začíná mračit. Přichází na řadu "mokrý program". Soutěže probíhají pod plachtou i ve srubu, z kterého se stává kuželna. Účast je veliká, hudba i povídání, zábavu nám počasí nekazí. V pět přichází průtrž jak kráva a kolem srubu tečou potoky vody. Přesto přicházejí další kamarádi. Náhle se vyčasilo a třetí soutěž v hodu sněhovou koulí již probíhá ve druhém lomu. Soumrak přišel hodně brzo, ale to jsou již všichni po věčeři a tak přecházíme k ohni. Kamarádi Killy, Dědek, Píďa a Pepa Kostelník zapalují slavnostní oheň. Po vlajce a vzpomínce přichází gratulace Kačce k 18. narozeninám. Po další porci hudby vyhodnocujeme soutěže: placky, indiánské ceny a vyřezávané paroží si odnášejí Honza, Réňa a Dědek (T.O. Divoký koně) v hodu sněhovou koulí, v kuželkách byl nejlepší Míša (T.O.Tiger), Renča a třetí byl Kwak, soutěž v eskymácké kouli ovládla mládež, kde vyhrál Adam před Kubou a Dendou (všichni víceméně "domácí" Ratovská krev). Poté převzalo otěže programu opět počasí. Déšť nejprve vyhnal pod plachtu muzikanty a po chvíli i ostatní. Jelikož se na potlach sjelo "pouze" k šedesátce lidí, měli jsme tak k sobě možná blíž než našem amfíku. Hrálo se, tlachalo a vtipkovalo až do čtvrté ranní. Bylo to pěkné a všichni si to užili!
Nedělní ráno přivedlo na camp slunko a ptačí zpěv. Příjemné. Celkem rychle jsme uklidili a přes den se pomalu vytráceli do šedi pracovního týdne...
                                                                            .... ahój! 
foto pátek
Foto sobota

PADESÁTINY VE STONETOWNU

Své kulaté narozeniny se rozhodli osadníci Jiřča, Kulíšek a Smejda uspořádat ve westernovém městečku Stonetown u Humpolce a vybrali si pro to datum , které nekolidovalo s dalšíma vandráckýma akcema a zároveň ještě zaručovalo slušné počasí. Již v pátek 17. října po poledni se začalo s přípravama na místě, zásobováním, zdobením, vařením, apod. Do večera se stačilo sjet víc jak tucet kamarádů a jelikož bylo hodně vlaho, táborák jsme vyměnili za sucho místnosti. V novém casinu se hrálo, povídalo a taky trochu bužírovalo a světla jsme zhasli až před třetí hodinou ranní. Hlavně díky Oťasovi a Pavlíkovi se hrálo jak za starých časů a bylo to parádní.
Sobotní ráno bylo zahalené mlhou, ale podle očekávání desátá rozhodla, že den bude krásný.  V tu dobu jsme se vydali na špacír směr střelnice u Plačkova. Zde si zájemci zastříleli z různých vesměs westernových zbraní, což byl celkem netradiční zážitek. Po návratu následoval Smejdův guláš a zhruba o půl druhé proběhly soutěže v hodu nožem, lukostřelbě, vrhem sekyrou a hledání nábojnic.
Účast byla vcelku hojná a večer si pro ceny za nejlepší výsledky přišli Zvíře, Vilík, Mazlík, Pštrosák a ...? (doplnime). Před tím ale od čtyřech zájemci zhlédli v improvizovaném kině v casinu film z roku 1964 (stejně jako oslavenci) Limonádový Joe. No sranda byla veliká a mnozí projevili úžasnou znalost textů. Hned po zkončení produkce nás oslavenci pozvali na místní hřbitůvek, kde symbolicky po několika větách vzali za kliku života a vstoupili do druhého životního poločasu. Se soumrakem proběhly gratulace, předávání a rozbalování dárků. Večer plný hudby, zpěvu, bujarého veselí, jídla, pití, ...proběhl v Gold Nugget saloonu. Došlo i na tanec. Někteří nás opustili před půlnocí, jiní za to vzali až ke čtvrté. Ještě ve tři ráno se z casina nesly tóny piána pod Kubovejma prstama. Zhruba šedesátka slavičů  byla spokojena s pěkným víkendem a oslavencům fůra zážitků na památku.
Neděle byla ve znamení dojídání, dopíjení a loučení. Někteří si víkend natáhli houbařením nebo procházkou. Vždyť na jezírku ještě stále kvetly lekníny a v lese bylo krásně.
Tak vše nejlepší a všem ahój !

VANDR SPADANÝM LISTÍM

Přírodní park Třebíčsko / 24.-26. října 2014
Přelom října a listopadu patří u nás tradičně podzimnímu vandru. Tentokrát jsme nezamířili daleko a přesto jsme na sever od Třebíče našli tak odlišnou přírodu od naší Vysočiny.
Ještě brzo ráno za tmy jsme se sešli na vlakáči a vyrazili do Vladislavy. Pěšky nás cesta pak vedla k rybníku Balaton (pěkné skalnaté zákoutí s borovicemi) přes Hroznatín na Ptáčovský vrch. Zde, stejně jako na pár kiláků vzdáleném Kobylinci, je přírodní rezervace se spoustou květin a syentiovými skalami. Tay tady byla nechutná zima. Po rychlém obědě putujeme dále poli a lukami  přes Oboru na Rudíkov. Kraj je plný skalek a borovic, lesy jsou stále plné hub (zvláště bedel).
V Rudíkově máme první (a taky poslední) dnešní pivní přestávku a následně se přesouváme vláčkem do Oslavice. Stoupáme na vrch Rubačka, kde za tmy rozbalujeme náš první tábor. Je nám fajn, oheň praská, večeříme a plkáme.
Ráno je les zahalený v mlze a je vlhko. Teplý čaj příjde vhod. Volíme cestu na "bušmena", tedy bez mapy přímočaře. Po kilometru se ocitáme v bažiništi, avšak v krásné pustině. Krok po kroku opouštíme tato vlhká místa a nacházíme úplně mimo cest krásný potok se spoustou vodopádků a balvanů. Scházíme do Baliny, kde se n večer připravuje countrybál (ještě dlouhé hodiny nás to nenechává klidnýma). Rozhodli jsme se však pro údolí Balinky. Tato říčka a je hodně podobná Brtničce. Na stezce s mnoha naučnými zastaveními zažíváme srandu, recitujeme a rozebíráme básně z cedulí. U jedné z chat dáváme sváču a objevujeme bobry pokácené stromy.
Pěkné údolí ústí v městě Velké Meziříčí a my hledáme místo k obědu. U Wachtlů je dobře, z lehka si dobíráme jinak příjemnou číšnici a potkáváme zde Kozáka s rodinou. Je ale potřeba vyrazit, abychom za světla stačili zatábořit na horním toku Oslávky. Cestou ještě dokoupit zásoby a kolem řeky mizíme z civilizace. Údolí se začíná nořit do šera a my za mlýnem nacházíme rovinu v jinak strmých svazích údolí.
Kuba vaří fazole a ostatní rozbalují. Pakin postavil prostornou bažantnici, i ostatní se rozhodli nespat dnes pod širákem. Víťa zahájil soutěž v"...aaaáh", Kuba dle předpovědi Fógla rozlil večeři,  ale je nám dobře, oheň hřeje a je prdína. Zbytek nevylyté večeře je dobrej a soutěž má rychlý spád. Dlouho vzpomínáme na staré akce a Mláděte. Začíná mrholit a někteří soutěží začínají odpadat. Podle Jiřčovi předpovědi Pštrosák spadl na stan, prostě všechno podle plánu. Další detaily večera zůstanou tak nějak mezi námi.
Nedělní ráno opět není podle předpovědi. Snídaně z hub, vajec a slaniny je luxusní. Balíme a s Oslávkou po pravé ruce jdeme dál. V lesích jsou spousty hub a kolem řeky nabobrované kmeny. Za Nesměřickým táborem je velký mlýn se spoustou obor krkolomě šplajících přes balvany. Jen zvířata tu  nejsou...(?).  Na konci údolí před Oslavou oběd, jak jinak než z hub (ale stejně je v tý polívce hub málo...).
Kuba na záchodkách našel mrtvou srnu (jestli chcípla smradem?).
Z Oslavy nás čeká závěrečný úsek na Budišov. Údolí Kundelovského potoka je nádherné a cestou jsou i další zajímavosti (protiokupační kámen, vzpomínka na udupání bejkem, ...). Poslední zastávka je pod Kněžským vrchem na místě, které jak vystřižené ze Šumavských samot. Za lesem ční věž Budišovského kostela. Výprava končí. Ještě pivko a šnitzl ve Sportce a plížíme se k vlaku. Nohy i ramena trochu bolí, ale bylo to fajn, pěkný vandr, spousta srandy, .... a vůbec.
Tak zas někdy někde ahoj Jiřča, Kuba, Fógl, Dopi, Pakyn a Max................... 

I.RATOVSKÝ BOWLING

Fotky


MIKULÁŠSKÝ COUNTRYBÁL

Přiblížila se zima a s ní i tradiční Mikulášský bál.
Vyšlo to přesně na šestého a tak jsme ve spolupráci s Ištarem a Dostavníkem připravili pro naše kamarády a veřejnost pěkný countrybál.
Sál slušně naplnila necelá dvoustovka výborných bálníků a tak se juchalo až do tří do rána. Smejdovi se povedl výborný gulášek, Kuba připravil i soutěž, muzika byla bezvadná a s půlnocí přišel mohutně oslavovaný kankán Ištaru a tradičně i čerti s mikulášem, andělem a jejich nadílkou. Cely to bylo to parádní ! Tak hezký vánoce a šťastný nový rok !  

Silvestr

Fotky

PF 2014

PF 2014

  administrace         
eshop na míru  
TOPlist